
Původní fotografie: Ulla Schley našla tuto fotografii z roku 1908 v babiččině domě. Jsou na ní Elsa a Paul Karlou po jejich zasnoubení. Kopie této fotografie se nachází v archivu společnosti tesa.
V Německu, který je jejím domovem, dosahuje znalost značky tesa® až 98%. Samotné slovo „tesa“ lze mimo jiné najít i ve slovníku spisovné Němčiny jako obecný název pro lepicí pásku. Příběh o ženě, která dala světu tento název a jejíž jméno je Elsa Tesmer, byl však téměř zcela zapomenut. Střípky tohoto příběhu, se nakonec po usilovné, téměř „detektivní“ práci podařilo najít a sestavit. Díky tomu můžeme její historii znovu oživit.
Zleva lemovaný starým tisem a napravo borovicí, v sekci AA 6, místo očíslované 115/116, zde je černý žulový kámen, nesoucí zlatem vyrytý nápis. Důležitá jsou na něm dvě data: 23. září 1887 a 30. září 1968. To nejdůležitější je ale jméno: Elsa Karlau, rozená Tesmer. Nebudeme Vás již déle napínat. Žulový kámen nese jméno Elsa Tesmer, jejíž jméno vytvořilo ze slabik „te“ a „sa“ název „tesa“, které bylo vložen do registru obchodních známek téměř před sto lety. Tato žena má desku na hřbitově v sekci Ohlsdorf v Hamburku.
Zemřela v roce 1968 ve věku 81 let. Najít místo jejího posledního odpočinku je jako hledání jehly v kupce sena, protože od roku 1877 se na tomto na světě největším parkovém hřbitově konalo přes 1,4 milionu pohřbů.
“Celkový počet stále používaných pohřebních míst je 273 000. Jednotlivé hroby jsou tu průměrně přes 25 let. Hrob rodiny Karlau zde máme již od roku 1910,“ vysvětluje Lutz Rehkopf, tiskový mluvčí Hamburských hřbitovů, jenž byl jednou z klíčových osob při hledání tváře značky tesa®, která je známá především v Německu a v mnoha dalších zemích.
„Je udivující že máme v archivu spoustu dokumentů o otcích, zakladatelích firmy Beiersdorf, ale žádné o matce společnosti tesa®,” říká historik Thorsten Finke.
Jediný dokument, který byl nalezen v archivu, je jeden nenápadný dopis: V roce 1960 Elsa Karlau požádala o tři modré nafukovací míče NIVEA pro její vnoučata. Starší dáma se v dopise téměř stranou zeptala, „Víte jak vzniklo jméno tesa? Tenkrát jsme v kanceláři dostali úkol vytvořit jméno.“ A zbytek, jak říká, je historie… Společnost odpověděla okamžitě: „Dále k vaší žádosti zasíláme jeden ruční odvíječ pro každé vaše vnouče spolu s páskou, která nese vaše jméno.“
Poté, co po rozsáhlém průzkumu, který zahrnoval telefonní společnosti a státní úřady, se neobjevily žádné cenné informace, bylo zcela náhodou, nalezeno jméno díky dobře spravovaným informacím na počítači v administraci hřbitova. Lutz Rehkopf byl ten, kdo nakonec kontaktoval Ullu Schley, vnučku slavné Elsy Karlau.
61letá vnučka „paní tesy“ se přestěhovala do Mnichova se svým manželem v roce 1990. Vzpoměnal si na hodně podrobností a detailů o životě její babičky. Ta byla od dubna 1903 až do konce října 1908 zaměstnaná jako úřednice a poté jako vedoucí kanceláře. A právě v této době přišel ten důležitý úkol na vytvoření jména společnosti.
„Skutečnost, že babička odešla ze zaměstnání v roce 1908, byla velice prozaická“ říká Ully Schley. „Byl to totiž rok, kdy se moje babička vdala a otěhotněla. V té době to bylo tak, že ženy zůstávali doma a do práce již nechodily. Celkem pak měla pět dětí: Irmu, Ericha, dvojčata Heinze a Gerdu, a Wilhelma.”
Její manžel Paul byl považován za „dobrý úlovek“ – pracoval jako stavbyvedoucí na konstrukci starého Labského tunelu v Hamburku. Oba oslavili jejich zlatou svatbu v roce 1958. "My, jakožto vnoučata jsme věděly velice dobře, že naše babička je ta slavná "paní tesa,"" říká Schley s úsměvem na tváři. „Schovala jsem si starý odvíječ vyrobený z hnědého bakelitu jako vzpomínku na tyto dny prožité s babičkou.“